Zkuste rozkmitat bránice svých souperu i jiným zpusobem :-)
Fencer a Londo podporují zákaz vtipu s xenofobním, rasistickým podtextem.
Důležité upozornění: Tento klub je primárně určený k psaní vtipů. Pokud je chcete komentovat, prosím, ale ostatní diskusi velmi bedlivě zvažte. Může být moderátorem označena za OT a smazána.
Jak vyhledat, zda tvůj vtip již někdo nezveřejnil? Je to jednoduché: v políčku Hledat v příspěvcích zadej klíčové slovo (určitě tě nějaké napadne) z tvého vtipu. Výsledek je otázka několika vteřin.
Potká žába vlka, který si zrovna zapaluje jointa a žába se ptá vlka,co to kouří Vlk na to: "To je tráva, žábo!" Žába: "A jak se to kouří?" Vlk: "Hele žábo, to musíš dát toho největšího práska přímo do plic a dlouho ho držet." Žába: A jak dlouho to mám v sobě podržet?" Vlk odpoví: Tak dlouho, jako bys plavala pod vodou, na druhou stranu řeky a zpátky." Žába si dá práska a skočí do vody, nevydrží to a na druhém břehu se vynoří, vyfoukne a tam na ni kouká hroch a hned se ptá: "Žábo, co to tady provádíš??" Žába: "Ale... učím se kouřit trávu." Hroch: "Já chci taky!" Žába: "Tak to musíš na druhý břeh, tam je vlk a on tě to naučí." Hroch plave, plave, vynoří se a tam na něj vejrá zkouřenej vlk s vypoulenýma očima a křičí: "Ty vole.... Žábo!!!!... Už vyfoukni!!!!!"
<Příběh - nábor nových lidí
Jednoho dne zahynul při autonehodě úspěšný personalista. Jeho duše
# > vystoupala k Bráně Nebeské, kde ji přivítal svatý Petr: "Ty,
# personalisto,
# > vítej v Nebi, ale současně ti musím říct, že pro nás představuješ jistý
# > problém. Ještě tu nemáme žádné personalisty, a tak pořádně nevíme, co s
# > tebou. A když u někoho nevíme, co s ním, máme takové malé pravidlo: Na
# > jeden den ho pošleme do Pekla, na druhý den ho máme u nás v Nebi a
# nakonec si sám vybere, kde chce zůstat."
# >
# > "No, já bych snad zůstal rovnou tady, nač tolik čekání..." navrhl
# > personalista.
# >
# > Ale svatý Petr zakroutil hlavou: "Pravidla jsou pravidla."
# >
# > Tak svatý Petr posadil personalistu do výtahu a poslal ho až úplně
# dolů,do
# > Pekla.
# > Dveře výtahu se otevřou a personalista vidí krásné zelené louky, po
# > kterých se procházejí šastní lidé a vesele se mezi sebou baví.
# >
# > Všichni jsou dobře oblečení, spokojení a je mezi nimi plno jeho přátel,
# > personalistů! Přiběhnou k němu, uvítají se, vzpomínají na staré časy.
# Potom
# > ho seznámí s Ïáblem, příjemným, vtipným pánem, a ten je všechny pozve do
# > místní restaurace na exotickou večeři, u které popijí, popovídají si a
# čas
# > uletí, až je ráno, a personalista musí do výtahu a do Nebe.
# >
# > Následující den stráví personalista v Nebi. Sedí si na obláčku, příjemně
# si
# > brnká na harfu, pozpěvuje si oblíbené písničky. A den uteče, ani neví
# jak.
# > Přijde večer a svatý Petr si zavolá personalistu: "Tak, byl jsi v
# > Pekle, byl jsi i v Nebi, kde bys rád zůstal?"
# >
# > "Víš, svatý Petře, nebylo mi u vás zle. Ještě nikdy jsem nestrávil takové
# > dva příjemné dny jako tyto poslední. Ale víš, tam dole v Pekle mám
# > přátele a ti na mě určitě čekají... Nezlob se, raději bych zůstal v
# > Pekle."
# >
# > Svatý Petr přikývl a poslal personalistu výtahem zpět do Pekla.
# >
# > Dveře výtahu se otevřou a personalista nevěří vlastním očím: Místo
# > zelených luk rozoraná olejová zemina, odpadků po kolena a jeho přátelé
# > odění do hadrů a zubožení na kost tyto odpadky sbírají a třídí. Ani se na
# > něj nepodívají, oči upírají jen na svou smutnou a zapáchající práci.
# >
# > Najednou k němu přistoupí Ïábel a vezme ho kolem ramen. "Poslyš, Ïáble,
# > já to nechápu...
# > Včera to tu bylo samá zeleň, radost, spokojenost a pohoda, a dnes je to
# > jedno obrovské smetisko, kde nemá nikdo na nikoho ani čas, ani náladu!"
# > Ïábel se pousměje: "To víš, včera jsme s tebou dělali personální nábor.
# >
# > Dnes už jsi součástí týmu..."
V parku uprostřed města pracují dvě blonïýny. Jedna vždy vyhloubí jámu a druhá, která jde za ní, ji zase vykopanou hlínou zaplní. Pracují tak s
vervou celý den bez odpočinku, jedna vykopává díry, druhá je zase zahazuje.
Jednomu kolemjdoucímu to nedá a po chvíli se jich zeptá: "Oceňuji vaši píli, slečny, ale byli byste tak laskavé a vysvětlily mi, jaký smysl vaše práce
má? Vy vykopete jámu a váše kolegyně ji zase hlínou zahází."
Ta první se zastaví, utře pot z čela a povídá: "Víte, normálně pracujeme ve třech,
jenže kolegyně, která do těch jam sází stromky, je dneska nemocná."
Dva zamestnanci se spolu bavi.
"Myslim, ze si potrebuju odpocinout od prace," rekl muz.
"Jak si myslis, ze to udelas?" zeptala se blondyna.
On, ze ji to ukaze... a povesil se za tram hlavou dolu.
Prisel sef, vidi zamestnance visiciho ze stropu a pta se, co dela.
"Jsem zarovka," odpovedel chlap.
"Myslim, ze potrebujes volno," rekl sef.
Takze chlapek seskocil a odesel domu.
Blondyna se zvedne a jde za nim. Sef se ji zeptal, kam jde?
Blondyna oodpovi: "Taky domu - nebudu prece pracovat po tme."
Sedim si zcela osamocen na zachode a delam, co se tam dela.
Najednou slysim od vedle:
- "Ahoj, .. jak se dari?"
Zcela urcite nejsem clovek, ktery by si zacinal rozhovory na
panskem
WC a ani nevim jak me napadlo odpovedet:
- "Dari se mi perfektne."
Ten vedle se zeptal: "Copak delas?"
Co tohle je za posetilou otazku! Shledavam, ze to je trochu
zvlastni
a odpovidam:
- "No ... myslim, ze to same jako ty ...."
Zkousim si pospisit, kdyz slysim dalsi otazku:
- "Smim k tobe prijit?"
Dobre, tahle otazka byla tak zvlastni. Myslel jsem ale jen na to,
abych hovor pratelsky ukoncil. Proto jsem jen odvetil:
- "Neee, ted jsem opravdu moc zaneprazdnen."
A potom slysim, jak ten vedle rika:
- "Ty ... poslouchej, zavolam ti pozdeji jeste jednou. Vedle sedi
nejaky
idiot a stale odpovida na moje otazky."
Když jsem byl mladši, nenáviděl jsem účastnit se svateb. Tetičky a babičky chodily ke mně, štípaly mě do tváře, smály se a říkaly:
"Ty budeš další". Přestaly s tím když jsem na pohřbech začal dělat to samé.
Když jsem se dnes ráno při jízdě po dálnici podíval do levého
jízdního pruhu, uviděl jsem vedle sebe ženu v posledním modelu
BMW, která si to frčela 150-tkou, a přitom si ve zpětném
zrcátku malovala oční linky!!!
Na chvíli jsem se zadíval jinam, a když jsem se po ni znova
ohlédl, byla napůl v mém jízdním pruhu, a pořad si cosi
malovala na ksicht!!!
Já teda něco vydržím, ale tohle mě tak vyděsilo, že jsem upustil
svůj holící strojek, který mi při pádu vyrazil z druhé ruky
koblihu. Jak jsem se zmateně snažil vycentrovat vůz koleny
opřenými o volant a zároveň zachytit koblihu, vyrazilo mi to
mobil od ucha, a ten spadl do kelímku s kávou, který jsem měl
mezi nohama. Kafe se vylilo a popálilo mě na koulích, poškodilo
mi mobil, a přerušil se mi tak velmi důležitý hovor...
akes stojím za tebou. Možná není odůvodnění proč. Ale já prostě ty dlouhé příspěvky nečtu. Jakmile tady FireLuis něco takového hodí, jdu od toho pryč. Sice navazujícím příspěvkům nerozumím, ale to mě netrápí. Prostě mě ten dlouhý text odrazuje. Nemluvě o tom, že nemám čas to číst.
Pracovní desatero
1) Nepřej si smrt svého nadřízeného. Pomož mu, aby si ji přál sám.
2) Pokud se tvůj kolega pustí do práce, to ještě není důvod, aby jsi to udělal také.
3) Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra. Raději na pozítří- vždy je tu možnost, že už to pak nebude potřeba.
4) Úloha, která se sama nevyřeší do 30 dní si nezaslouží, aby ses jí déle zaobíral.
5) Pracoviště není hospoda, aby si se tam zdržoval celý den, ani stánek Boží, aby si tam chodil i v neděli.
6) Práce šlechtí člověka. Ale naše společnost o šlechtu nestojí.
7) Každý má nějakého koníčka. Ale není nutné, aby tím koníčkem byla práce.
8) Práce ještě nikoho nezabila. Ale ani odpočinek.
9) Lenivost - polovina zdraví. Ale je třeba se snažit být zdravý úplně.
10) Kdo nepracuje, nedělá chyby. A pracovník, který nedělá chyby, si zaslouží odměnu.
Tak šup šup přestat pracovat a začít pořádně hrát :)))