Zkuste rozkmitat bránice svých souperu i jiným zpusobem :-)
Fencer a Londo podporují zákaz vtipu s xenofobním, rasistickým podtextem.
Důležité upozornění: Tento klub je primárně určený k psaní vtipů. Pokud je chcete komentovat, prosím, ale ostatní diskusi velmi bedlivě zvažte. Může být moderátorem označena za OT a smazána.
Jak vyhledat, zda tvůj vtip již někdo nezveřejnil? Je to jednoduché: v políčku Hledat v příspěvcích zadej klíčové slovo (určitě tě nějaké napadne) z tvého vtipu. Výsledek je otázka několika vteřin.
Listo de diskutaj forumoj
Vi ne rajtas afiŝi mesaĝojn en ĉi tiu forumo. La minimuma necesa nivelo de la membreco por afiŝi mesaĝojn en ĉi tiu forumo estas Brain-Kavaliro.
Posílá babka dědu nakupovat a klade mu na srdce:
- Prosím tě dědku, kup máslo, chleba a okurku. pamatuj si to. máslo chleba a okurku, 3 věci.
Děda se vrátí, vleče rouru ke kamnům a smetáček. Bába se rozčílí:
- Proboha, říkala jsem ti 3 věci! Kde máš lopatku?
Chlastá čech a japonec. Po nějaké době se pohádaj, japonec natáhne ruku, udeří, čech padne. Po peti minutách se čech probudí a ptá se japonce jak to udělal, japonec: "To bylo naše kung-fu". Tak si připijou na zdraví, ale po půl hodině se zase chytnou, japonec natáhne ruku, udeří, čech padne. Po hodině se čech probere a ptá se jak to udělal, japonec: "To bylo naše karate". Tak si připijou na zdraví, po chvíli se zase pohádaj, čech vstane, udeří ho. Po 3 mesících japonce propustí z nemocnice, když se potkaj v hospodě tak se ho japonec zeptá jak to udělal. Čech: "To bylo taky vaše, hever od Mazdy"!!!
Když NASA poslala první kosmonauty do vesmíru, zjistila, že psací pera nefungují při absenci gravitace.
Vyřešením tohoto problému pověřila konzultantskou společnost. Po deseti letech a 12 milionech dolarů Američané mají pera schopná psát v jakékoliv pozici a v rozmezí teplot 0 až 300 Kelvinů.
Rusové používají tužky.
"Mototechna? Tady krematorium! Kolik jste včera prodali těch novejch
japonskejch motorek?"
"No, asi dvacet, proč?"
"Dvacet, jo? Tak to se nám ještě tři flákají někde po městě."
Starý Ir leží doma v posteli a umírá. Jak se stále častěji zmítá v agonii blížící se smrti, najednou v jednom ze světlejších okamžiků vědomí ucítí, jak se zezdola z kuchyně line vůně jeho zamilovaných sýrových bochánků.
Sebere poslední zbytky svých sil a zvedne se z postele.
A zatímco se opírá rukama o zeď, došourá se ke dveřím.
Oběma rukama se přidrží zábradlí a s nadlidským úsilím sejde po schodech dolů.
Zde se opře o dveře do kuchyně, aby si odpočal a trochu se vydýchal.
Kdyby byl po smrti, myslel by, že je v ráji, protože kuchyňský stůl je pokryt voskovaným papírem a na něm lahůdka nad lahůdky-desítky sýrových bochánků.
Je to nebe? Anebo je to spíš poslední akt lásky jeho milující ženy, se kterou sdílel po šedesát let dobré i zlé a která jej chce naposledy potěšit, dříve než on opustí toto slzavé údolí?
Sebral v sobě poslední zbytky sil a vydal se směrem ke kuchyňskému stolu. Ale předchozí cesta jej natolik zmohla, že zavrávoral a dopadl na kolena těsně vedle stolu.
Sýrové bochánky měl na dosah. Jeho rozpraskané rty se otevřely a on skoro cítil na jazyku chuť sýrových bochánků dřív, než některý vložil do úst.
Tak silný zážitek jako by jej vracel do života.
Pomalu natáhl svou třaslavou, vrásčitou paži směrem k nejbližšímu bochánku na kraji stolu, když v tom najednou dostal přes ruku vařečkou.
"Necháš je být! Ty jsou na pohřeb..!!!"
Stojí takhle dva kosmonauti na Marsu a čuměj střídavě na sebe na Zemi na raketu, na Zemi na sebe na raketu a pořád dokola. Až to jeden nevydrží a vybuchne:
Co čumíš na mně? Já sem ty klíčky nezabouch!