Pravé slópec okazoje přéklade základnich pozec pro každé špil. O někeréch drohu špilu to može vepadat doopravde jinak, protože záleži boď na haloze (Šache v roho,...) nebo na špilošovo véběro (Lodě,...).
Křéžke-kolca Oba špiloši švihajó svy čudle na plocho ke špilo (každé tah jeden čudl) a ten, kdo vetvoři lajno pěti (nebo vic) čudlu jako prvni, vehrává špil. (šecke pravedla)
Lajna4 Oba špiloši švihajó svy čudle na plac ke špilo (každé tah jeden čudl) a ten, kdo vetvoři lajno štyr (nebo vic) čudlu jako prva, vehrává špil. Čudle "padajó" ke dno - to má za přičino, že možete švihnót čudl jen na řádek, co je vespodo, nebo nad jiné čudl. (šecke pravedla)
Anti Lajna4 Oba špiloši švihajó svy čudle na plac ke špilo (každé tah jeden čudl) a ten, kdo vetvoři lajno štyr (nebo vic) čudlu jako prva, je poražené. Čudle "padajó" ke dno - to má za přičino, že možete švihnót čudl jen na řádek, co je vespodo, nebo nad jiné čudl. (šecke pravedla)
Lajnatris Lajnatris je hrané podle sténéch pravedel jak Lajna4. Jediné rozdil je v tem, že dež jeden ze špilošu švihne čudl na řado, co je vespodo, a celó ju veplni, toďta řada se vegomoje a zbetek deske se šópne o jedno pozico dule. (šecke pravedla)
Pavóci v lajně4 Pavóči Lajna4 rozšeřoje pravedla Lajne4 tim, že dovoloje špilošum omisťovat čudle dokola šeckéch šter stran deske ke špilo. (šecke pravedla)
Ďubke Ďubke rozšeřojó vlastnosti špilo křéžke-kolca o možnost čórknót sópeřovo čudle. Špiloš, keré šópne pět nebo vic čudlu do lajne nebo čórkne 10 sópeřovo čudlu, vehrává. (šecke pravedla)
Keryo ďubke Keryo ďubke se hrajó jak obečény ďubke s tim rozdilem, že špiloš može čórknót boď dva (jak v ďubkách) nebo tře sópeřovo čudle najednó, a vehrá, dež čórkne 15 čudlu. (šecke pravedla)
Maly ďubke Maly ďubke só menši variacó ďubek, hrajó se na desce 13x13 placu. Šecke pravedla só stény jak o skotečnéch 19x19 ďubek. (šecke pravedla)
Maly keryo ďubke Maly keryo ďubke só menši variacó keryo ďubek, hrajó se na desce 13x13 placu. Šecke pravedla só stény jak o skotečnéch 19x19 keryo ďubek. (šecke pravedla)
Snadny ďubke Snadny ďubke só stény jak Maly ďubke bez jakéchkoliv omezeni na prvni tahe. (šecke pravedla)
Kameně a dire Kameně a dire só jednim z néstaršich špilu v historii. Oba špiloši švihajó po jednym šutro za tah a pokóšijó se vetvořet vic sóvisléch lajn, co só rovně s vodó nebo vertikáló. (šecke pravedla)
Hasami šutre Toďto je oblébené japonské špil, pro keré je možny veožit desko pro Šogi. Špiloši zkóšijó šópnót pět šutru do lajne nebo čorknót šecke sópeřovo čudle. (šecke pravedla)
Vetvoř6 Vetvoř6 je špil, keré vetvořil pacholek profesor I-Chen Wu roko 2003. Špil je podobné jak křéžka-kolce, ale cilem špilo je šópnót šest čudlu do lajne a každé špiloš šópá dva šutre za tah (vejma prvniho taho). (šecke pravedla)
Bytovke Bytovke (Lines of Action) je strategické deskové špil, keré vemeslel pacholek Claude Soucie. Každé špiloš komandoje 12 čudlu a cilem špila je vetvořet z nich spojitó strukturo. (šecke pravedla)
Míchany véca Toďto je variaca Bytovke, vemešlená tvurcem puvodniho špila. Kromě jinači pozice čudlu na počátko (véc dvó barev v toďtem připadě) se špil odbévá dle sténéch pravedel. (šecke pravedla)
Paragánsky bytovke Toďten špil je dalši vechetaná variaca na Bytovko, keró vetvořel pacholek David Voorhes. Špil začéná s polovinó šutru na desce ke špilo s pozicó "michany véca". Po dobo prvnich šesti tahu každé špiloš odělá běžné tah a po tem veposti jeden sópeřuv šutr na jakékoli prázdné štverec. Po tem, co só šecke šutre naflákany na desce ke špilo, dané špil pokračoje dle běžnéch pravedel Bytovke. (šecke pravedla)
Bytovke s Mickó Toďto varianto Bytovke vetvořil pacholek John McCallion, keré to beztak okókal ze šachovy variante, protože základni mešlenka je sténá. Po tem, co se čudl hébne na jiny pole, puvodni pole se zroši a žádné čudl na něho nesmi vstópit (ale čudle se možó hébat přes zrošeny štverce). Take toť plati, že čudl, kerym nende normálně táhnót, može bét vešópnoté z deske ke špilo (což je brany jako běžné platné tah) a přislošny pole se zroši. (šecke pravedla)