jsem byla v trafice..., takže malá historie řízků: do Prahy se mnou jeli 4 řízci, jeden jsem cestou snědla, tzn. že dorazili jen 3. Zábava byla v plném proudu a řízci v anonymitě . Po té, co jsme opustili první bar začal Labbeda brečet jako malej Jarda , že má hlad.... a protože mám zlaté srdce, nenápadně jsem mu ze svých skromných zásob nabídla. Panečku, ten mě hnal! Prý nebude jíst studený řízek . Mlčela jsem (to bylo těžké ). Po půlnoci na bowlingu, kde nebylo slyšet řvaní hudby přes Labbedovo kručení v břichu za mnou přišel, prý jestli ještě mám.... Měla jsem stále ještě 3 a pro hlady polomrtvého kamaráda jsem vytáhla poctivý Moravský lepeňák - chleba-řízek-řízek-chleba! Ani pří házení koulí ho neodkládal a tenkrát tekla krev! (Labbeda si natrhl koutky). Pohledy ostatních mě přiměly vytáhnout i poslední řízek... začal putovat.... kouslo si prvních pár, další měli už jen voňavý chléb a smolaři na konci řady cucali mastný ubrousek a Labbedovi prsty
(verberg) Als u op uw beurt aan het wachten bent en niet steeds op F5 wilt blijven drukken kunt u ook de pagina snel automatisch laten vernieuwen door op "Verander" naast "Verversen" te drukken op de Hoofdpagina, en de tijd hier in te stellen op bijvoorbeeld 30 seconden. (Servant) (laat alle tips zien)