Můj kamarád Josef žije v jedné středočeské vesnici v pěkném domku se zahradou, má docela pohlednou manželku a dost čilého souseda. A ten soused mu tu jeho ženu před časem svedl. Jednou, dvakrát a ta Jejich avantýra stále pokračuje. Ptáte se ,co udělal Josef, když zjistil, Že mu choť zanáší? Vzal na ni sekyru? Zmlátil souseda? Rozvedl se? Samá voda,přátelé. Josef ani nehne brvou, i když si v dotyčné vsi o jeho velikých parozích už štěbetají i ti přísloveční vrabci na střechách. Náš paroháč večer co večer pravidelně navštěvuje hospodu a tam v družném hovoru s kamarády a zcela imunní proti občasným narážkám na své parohy, s vyrovnaným úsměvem na tváři, dělá svých pravidelných deset kousků. Domů se nikdy nevrací dříve než před třiadvacátou hodinou, aby svou ženu se sousedem náhodou nepřistihl v nejlepším. Nedávno jsem se ho ptal , proč se už dávno nerozvedl? Budu doslovně citovat, co mi řekl: "Proč bych se prosím tě rozváděl? Pro těch deset minut hekání? Takovou hodnou ženu už bych nenašel. Skvěle vaří, v domácnosti nemusím na nic šáhnout a ještě se mi nestalo, že bych neměl čistou košili. V hospodě můžu každý den sedět jak dlouho chci a kapesné mám přímo královské. Jak se mi něco podělá na baráku, tak jdu a poprosím souseda o pomoc. Vždy přiloží ochotně ruku k dílu a za práci nevezme ani korunu. A když mám jednou za čas chuť tam na to, tak mi stačí jenom kývnout hlavou a manželka je okamžitě v posteli. Kdo z těch ostatních blbců, co si ze mě u piva dělají prdel, se má tak jako já? Ani jeden!"