Zdravím všechny v novém roce, a začneme rozhýbáním bránic, aby to tu neusnulo.
http://i.zpravy.cz/pes/07/123/pmaxi/WAG200386_denni_kolobeh.jpg

TELEFONNÍ ROZHOVOR


"Haló?"
"Ahoj."
"Tady je táta. Prosím tě, je maminka poblíž telefonu?"
"Není, tati. Je nahoře v ložnici se strýčkem Pavlem."
Po kratičké pauze: "Ale zlatíčko, ty přece nemáš žádného strýčka Pavla...."
"Ale ano. A je právě nahoře v ložnici s maminkou."

Pauza.

"Hmm, dobrá, prosím tě, můžeš pro mě udělat následující? Polož telefon
na stůl, jdi nahoru zaťukej na dveře od ložnice a řekni mamince, že jsi
právě slyšela moje auto, jak zastavilo dole před domem."
"Ano tati, hned to bude...."
Za pár minut opět u sluchátka. "Udělala jsem to, tati."
"No, a co se stalo?"
"No, maminka, celá vyděšená vyskočila úplně nahá z postele, pobíhala po
ložnici a ječela, pak zakopla o kobereček, nabrala hlavou o skříň a teď
leží na zemi a vůbec se nehýbá!"
"Bože!!! A co strýček Pavel?"
"Taky vyskočil celý nahý z postele. Byl taky celý vyděšený a vyskočil
zadním oknem přímo do bazénu. Myslím, že nevěděl, že jsme ho před týdnem
vypustili, abychom ho mohli vyčistit. Spadnul na dno a myslím, že je mrtvý."


***Dlouhá pauza***

***Ještě delší pauza***

***Nejdelší pauza***

Pak tatínek říká: "Bazén??!! Volám správně telefon 4865731??"

Třeba to všichni neznáte: http://www.youtube.com/watch?v=wULzphFugWw a další...

Víte, kdo je to CHLIPNIK AFERU, či snad KUFR PELICHANI?

přesmyčky

tak to je super HLEDI K ANALU - DANIEL HULKA

a treba ja - JAN DOLEŽAL - JEDLA NALOŽ

Doleži: a víš kdo je CHLIPNIK AFERU a KUFR PELICHANI?

ehm, náš pan král - FILIP RACHUNEK

Labbeda (jeho celé jméno) taky nemá chybu


a co teprve Paris Hilton

Hádá se Čech s Irem, kdo má ve své vesnici lepší hospodu.

Ir říká: "Když si u nás objednám dvojitou whisky, třetího panáka dostanu
zadarmo."

Čech na to: "To nic není, u nás v hospodě dostaneš dvojitou vodku
zadarmo rovnou a když ti to nebude stačit, tak nějaký rumy a bechery
taky zadarmo, a když ti i tohle bude málo, pozvou tě dozadu do skladu na
divoký sex."

Ir nevěří: "A to se ti už jako fakt stalo?"

Čech: "Mně přímo ne, ale manželce jo."

Manželka manželovi:
"Ty jsi tak neschopnej, že kdyby na Olympiádě byla soutěž v neschopnosti,
tak získáš druhé místo!"
"A proč bych nevyhrál?"
"Protože jsi neschopnej!"

Muž a žena, kteří se nikdy předtím neviděli, se setkají v jednom kupé lůžkového vozu.
Po prvotních rozpacích se dohodnou, že žena bude spát na horním lůžku a muž na spodním. Po chvíli žena praví: "Prosím vás, promiňte, že otravuji. Mohl byste jít požádat průvodčího, jestli by neměl nějakou deku navíc ? Je mi zima."
Muž povídá s leskem v očích:
"Mám lepší nápad. Co si zahrát na to, že jsme manželé....

Žena se usměje:
"No, vlastně proč ne."
A muž:
"Dobře, tak neotravuj a jdi se zeptat sama ..."

Ehm, tohle uz tady bylo?

http://www.c00lstuff.com/1133/Do_s_and_don_ts_with_babies/

Blondýna sedí doma naštvaná, že je bez peněz a přemýšlí jak by k penězům přišla. V tom ji napadne únos dítěte. Hned běží před školu, kde si vyhlídla prvního hezkého kluka a spěchá s ním domů. Doma usedne ke stolu a píše anonym:
"Milá maminko dnes jsem ti unesla syna a chceš li ho ještě vidět tak dej do igelitky 1 000 000,-kč a nech mi je zítra v 16.00 v centru u kašny."
Blondýna

Zalepila obálku, předala ji klukovi a poslala ho s ní domů. Na druhý den běží ke kašně a tam igelitka s milionem a dopisem. V tom stálo: Milion Vám posílám jako výkupné, ale můžu Vám říct, že my blondýny bychom si takové sviňárny dělat neměly!

PROČ JSEM PROPUSTIL SEKRETÁŘKU"

Před dvěma týdny jsem měl čtyřicáté narozeniny, ale zdálo se, že si toho
nikdo nevšiml. Myslel jsem si, že mi třeba manželka po snídani poblahopřeje
a možná mě překvapí malým dárečkem, ale neřekla mi ani:"Ahoj miláčku!" Své
naděje jsem vkládal do dětí, ale ty snědly snídani, aniž by mi cokoli řekly.

Když jsem odjížděl do práce, cítil jsem se opuštěný a nedoceněný. Ale
jakmile jsem vstoupil do kanceláře, tak mi sekretářka popřála vše nejlepší a
hned jsem se cítil lépe - alespoň někdo si na mě vzpomněl.. Pracoval jsem
do dvou odpoledne, když se otevřely dveře a moje sekretářka se zeptala:

"Dnes je tak hezký den, vy máte narozeniny... Nepůjdeme na oběd?"
Ochotně jsem souhlasil, neboť to byla nejmilejší věc, kterou jsem slyšel
od rána. Šli jsme do skvělé restaurace, najedli se a v příjemné atmosféře
vypili skleničku vína. Když jsme se vraceli, tak se sekretářka zeptala:

"Musíme se vracet do kanceláře? Dnes je tak krásně!"
"Nemusíme se vlastně vůbec vracet."
"Nezajdeme ke mně?"

Souhlasil jsem. U ní doma jsme si dali sklenku koňaku, dobře si popovídali
a má sekretářka v nejlepším navrhla:

"Máte něco proti tomu, abych se šla do ložnice převléci do něčeho
pohodlnějšího?"

"Jen běžte!" Moc rád jsem souhlasil.

Odešla do ložnice.............
a po pár minutách vyšla s narozeninovým dortem se zapálenými svíčkami.
Nesla ho spolu s mou manželkou a dětmi. Za nimi šla tchýně s tchánem, moje matka a můj šéf s ostatními spolupracovníky. Všichni společně zpívali narozeninovou písničku.

...seděl jsem na gauči.......a na sobě jsem měl jen ponožky...

> # Nestalo se to taky u vás?
>
> # Zouvám a přezouvám domácí i návštěvy. Při představě, jak po
> # každé nevyzuté návštěvě klečím s rejžákem a drbu koberce, je mi zle.
> # Proto bez milosti vyhodím každého, kdo si bagančata v chodbě
> # nevyzuje.
> # Jednou, to byly děti opravdu malé, jsem si pěkně naběhla. Ráno mi
> manžel
> # oznámil, že přijde z práce dřív, protože se u nás po
> # poledni zastaví jeho šéf.
> # ŠÉF??? Nastala mela. Vygruntovala jsem celý byt, všechno muselo být v
> # pořádku a nikde ani smítko. O šéfovi bylo známo, že je to
> #
> # pedant a neodpustí žádnou chybu.
> # A taky jsem se chtěla vytáhnout.
> #
> # Zápolení s hadrem připomínalo desinfekční maratón, na sporáku syčela
> # voda na domácí knedlíky a v kastrolu se tetelili ptáčci.
> # Děti až těsně před obědem dostaly gala oblečky a v jídelních
> # sesličkách vypadaly jako andílci.
> # Ovšem jen do té doby, než jim začala být dlouhá chvíle a ony se začaly
> # hlasitým vřískotem a mlácením lžiček do stolečků
> # dožadovat svého papůůů.
> #
> # Knedlíky potřebovaly ještě nějakou tu minutku k dokonalosti, když v tom
>
> # se ozval u dveří zvonek. V poklusu jsem loktem otevřela
> # dveře a v domnění, že je to manžel, houkla přes rameno: "Vyzout a
> # uklidit boty! Já to po tobě, ty dobytku, uklízet nebudu."
> # Kmitala jsem po kuchyni za vydatného řevu hladových ratolestí, když
> # mi padl pohled na postavu stojící ve dveřích.
> # Nebyl to manžel, ale starší elegantní pán v obleku. "Mladá paní,
> # jmenuji se Dvořák a mám zde počkat na vašeho pana manžela."
> #
> # Polilo mě horko a honem mě nic vtipného nenapadlo. V obličeji rudá jako
>
> # rajče jsem se omlouvala. Pan Dvořák jen mávl rukou a
> # doporučil mi nakrmit dítka, než zboří barák. Jako správná paní domu
> # jsem nabídla oběd i hostu, a ten se slovy, že domácím
> # ptáčkům neodolá, pozvání ke stolu přijal. Já byla tak vystresovaná ze
> # šéfa i řvoucích dětí, že jsem asi úplně vypnula mozek a
> # dělala vše automaticky. Až po nějaké době mi přišlo divné, proč šéf
> # tak vytřeštěně zírá do talíře a nejí. Já v první chvíli
> # vůbec nic závadného na jeho porci nenašla. Ale hned v té druhé chvíli,
> # kdy mi zřejmě opět myšlení naskočilo, bych byla
> # nejradši na druhém konci světa. Zmohla jsem se jenom na to stát a tupě
> # zírat na stůl před šéfa.
> #
> # Před sebou měl rozprostřené gumové omyvatelné prostírání s kačenkou, na
>
> # něm místo příboru lžíci a na talíři dokonale pokrájené
> # knedlíky i maso, a to celé rozhňahňané v omáčce. Přesně jako děti ve
> # svých stoličkách.
> # Když mi stud dovolil zvednout oči k panu "Nejvyššímu", byl v obličeji
> # rudý jako rak od zadržovaného smíchu. Nakonec se tak
> # rozchechtal, až mu tekly slzy.
> # Když jsem se mu sápala po talíři, abych vše napravila a dala mu novou
> # porci oběda, odmítl. Tou polévkovou lžící tu "šlichtu"
> # snědl a ještě zdvořile poděkoval.
> #
> # Když přišel manžel z práce, šéf neřekl o tom, co prožil, ani slovo. Já
> # mu to vyprávěla, až když návštěva odešla. Seděl u stolu
> # a přemýšlel s hlavou v dlaních, jaký asi bude mít na výpovědi uvedený
> # důvod. A já už viděla miláčka ve frontě na pracovním
> # úřadě a mě s dětmi žebrající u kostela.
> # Celá historka se samozřejmě roznesla po firmě a následně po všech
> # stavbách v širokém okolí.
> #
> # Šéf prý to líčil na poradě takhle: "Zazvoním, otevřou se dveře, a než
> # stačím pozdravit, už jsem dobytek. Řev mi drásal uši, ale
> # vůně oběda mě donutila zůstat a neprásknout za sebou dveřmi. Když se
> # všechno vysvětlilo s tím, že dobytek nejsem já, ale
> # Martin, přijal jsem pozvání na oběd.
> # Chlapi, já myslel, že je po mně, když jsem dostal dětský prostírání -
> # asi abych paní domu neupatlal ubrus - polívkovou lžíci -
> # nejspíš abych si příborem neublížil - a vrcholem všeho byl umělý
> # talířek s předkrájeným obědem. Fakt jsem chvíli čekal, že
> # dostanu plínu pod krk, abych si neumazal sako, a že mě tou lžící i
> # nakrmí. Ještě že se všechno včas vysvětlilo, jinak bych
> # dostal dudana a skončil bych v posteli jako ty děcka. Proto bacha, až
> # půjdete k Martinovi!
> # Vyzout už před vchodem a ničemu se nedivit!"
> #
> # Je fakt, že si dlouho chlapi ze stavby - když u nás obědvali -
> # neodpustili narážky typu: Můžu jíst sám, nebo mě nakrmíš? Hele,
> # chlapi, už jsem velkej, dostal jsem příbor! Prostírání s kačenkou by
> # nebylo? A už od dveří řvali:
> # "Já vím, jsem dobytek a mám si uklidit boty!"
> #
> # Přesto na vyzouvání návštěv trvám, i když už je nenazývám dobytkem.

Lu-Tze: to nemá chybu

Paris Hilton♥: jo, mamka mi to dneska nadšeně předčítala a úplně u toho brečela smíchy

# ----------------------------------------
# Chlapeček a holčička si spolu hrají na pískovišti.
# Chlapeček se zeptá holčičky: ,,Nepůjdeme si radši hrát na doktory?"
# Holčička: ,,Tak jo, naval třicet korun!"

Zemědělcem na jeden den:
Představme si, jak probíhá den klienta zážitkové agentury, který má
okusit opravdový život na statku. A co si o tom myslí místní.

5:00
ČELEDÍN JÁRA
Dneska asi zas nepůjdu spát. Před půl hodinou jsem ještě stál ve stodole
a pomáhal veterinářovi telit. V osm má dorazit další mastňák z města
hrát si na zemědělce.

MANAŽER KAMIL
Budím se nedočkavostí. Dneska mám volno a jdu si užít dárek od kolegů.
Prožiju celý den jako pravý zemědělec, pochopím kouzlo půdy a setkám
se s rázovitým lidem.

7:00
ČELEDÍN JÁRA
Pořád jsem se ještě nedostal do koupelny. Bejk Ferda utek z ohrady a
než jsme ho zahnali zpátky, měli jsme všichni pokopaný nohy.

MANAŽER KAMIL
Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli si mám vzít černou nebo červenou
košili. Nakonec si oblékám černou a červenou si beru s sebou.

8:00
ČELEDÍN JÁRA
Předseda mě seřval, kde prý jsem. Ten trouba z města evidentně nemoh
dospat a přijel o půl hodiny dřív. Doufám, že nebude vyžadovat čerstvý
mlíko z plecháče. Ten hnus fakticky nesnáším, zvlášť když je nahoněnej
práškama na dojivost.

MANAŽER KAMIL
Tvrdnu už třicet dva minut u nějaké stupidní smradlavé ohrady. Takhle
jsem si to nepředstavoval. A to jsem si ani nedal ráno snídani, protože
se těším na čerstvé mléko přímo od krávy. Vždycky jsem miloval bio a
eko potraviny.

10:00
ČELEDÍN JÁRA
Jsem s brejlounem dvě hodiny a mám chuť ho shodit do jámy s hnojem.
Z jeho řečí jsem pochopil, že si myslí, že trávíme dny vyhlídkovejma
jízdama na traktoru, čicháním k hlíně a pozorováním krav v ohradě.
Práce mi stojí, musim ho učit řídit Zetor a jezdit s nim dokola kolem
rybníka, aby si nevšim že neni zoráno.

MANAŽER KAMIL
Mezi mnou a mým průvodcem Járou začíná vznikat pravé venkovské
přátelství. Určitě má radost, že místo věčného čichání k hlíně a pozorování
krav může spolupracovat s někým znalým velkého světa. Traktor už
ovládám skoro dokonale a pomohl jsem Járovi odvézt tři fůry sena
kolem rybníka.

13:00
ČELEDÍN JÁRA
Nevím, co si s tím šaškem počít. Prej mu mám ukázat život v zemědělství.
Chacha. Při kydání hnoje si málem probodl nohu vidlema, ze sena dostal
astmatickej záchvat a při dojení se pokoušel nasadit dojičku Ferdovi.

MANAŽER KAMIL
Našel jsem životní poslání! K šípku s kanceláří! Práce mi jde od ruky a
i zvířata mě mají ráda. Velká kráva, co jsem ji dojil, po mně zálibně
kouká ještě teď. Asi jí je smutno, když je chudák sama v tak malé ohradě.

15:00
ČELEDÍN JÁRA
Bože, ty to vidíš! Pan manažer dokázal pobláznit tři nejklidnější koně,
když se na ně marně sápal. Musel jsem vyvést starýho Chcípáka. Je mu
22 let, je šedivej, slepej a neslyší. Ten trouba z něj přesto dvakrát
spadnul, než jsem ho přivázal k sedlu.

MANAŽER KAMIL
Jára na mě nejdřív zkoušel šprýmy s jankovitými kobylami, ale já se nedal.
Sotva se mě pokusily shodit, obratně jsem seskočil. Nakonec jsem dostal
statného bělouše. Jakmile mi Jára dal na sedlo profesionální postroj, seděl
jsem na něm jako přišitý.

16:00
ČELEDÍN JÁRA
Konečně jsem se trochu pobavil. Odebíral jsem krávám krev na testování
a manažer mi je měl přidržovat za ocas. Nikdo mu neříkal, aby si stoupnul
těsně za ně a ocas držel nahoře.

MANAŽER KAMIL
Malá nehoda ve stodole, ale s tím musíme my, chlapi od krav, počítat.
Ještě že mám s sebou náhradní košili.

17:00
ČELEDÍN JÁRA
Na statku končím, tohle fakt nemám zapotřebí. Manažer nejdřív zastřelil
krůtu puškou na krtky. Pak jsem ho na chvíli pustil z očí, protože už jsem
ho fakt nemohl ani cejtit, a on vlezl v tý svý pitomý červený košili k
Ferdovi do ohrady. Mám naštíplý dvě žebra, Milan ukousnutý ucho a předseda
schytal kopanec víte kam. Nechám se najmout na výškový práce a budu
opravovat rozhledny.

MANAŽER KAMIL
Na závěr trocha vzrušení. Poté, co jsem zastřelil dravce, který se chystal
zmasakrovat kuřata, si mě chlapi začali vážit. Možná i trochu žárlili na mou
šikovnost. Když jsem šel poplácat tu smutnou krávu do ohrady, tak ji ode
mě odháněli. Ale když jsem odjížděl, tak Járu bolelo u srdce, jeho parťák
Milan seděl s hlavou v dlaních a director se mi dokonce klaněl. Za měsíc mě
čeká kurs výškových prací na rozhlednách.

Včera večer jsme s mojí ženou vedli trochu hlubší rozhovor o různých životních situacích. Přišla řeč na eutanázii. K tomuto citlivému tématu o volbě mezi životem a smrtí jsem poznamenal :
- Nechci aby jsi mě nechala žít v takovém stavu, kdy bych byl závislý na přístrojích a živený tekutou stravou z nějaké flašky. Kdybys mě někdy takhle viděla, vypni ty mašiny co mě drží naživu.
- Ona vstala, vypla televizi, počítač i ledničku a vylila mi pivo do záchodu .. No není blbá !??

http://www.jirikajinek.cz/petice.php

jsem zvědav zda mu to pomůže já myslím, že ne

hoky: když mu to nepomůže, já bych mu aspoň poslala třeba nějaký řízeček

Muž odejde do práce a žena si přivede domů milence. Její malý
syn přijde
neočekávaně domů, uvidí milence s matkou a tak se schová do skříně a
sleduje.
V tom přijde domů i manžel. Žena vyskočí a aniž by si všimla
ve skříni svého
syna ukryje svého milence do téže skříně.
V tom se chlapeček ozve: -"Je tady tma, co?"
Muž odpoví: -"To teda je."
Chlapeček: -"Mám u sebe baseballový míček."
Muž: -"To je fakt bezva."
Chlapeček: -"Nechceš ho koupit?"
Muž: -"Ne dík!"
Chlapeček: -"Venku je můj otec."
Muž: -"Tak za kolik?"
Chlapeček: -"250 dolarů."
Za pár dní se situace opakuje.
Chlapeček: -"Je tady tma,co?"
Muž: -"To teda je."
Chlapeček: -"Mám tady baseballovou rukavici."
Muž který už ví oč jde se ptá: -"Tak za kolik?"
Chlapeček: -"750 dolarů."
Pár dní nato otec povídá svému synovi: -"Popadni svou baseballovou
rukavici,pojď ven a zachytáme si."
Chlapeček na to: -"Nemůžu, prodal jsem míček i rukavici."
Otec udiveně: -"A za kolik jsi to prodal?"
Chlapeček: -"Za 1000 dolarů."
Otec: -"To je příšerné, jak můžeš brát své kamarády takhle
na hůl. To je
mnohonásobně vic, než to stojí. Půjdeš do kostela a vyzpovídáš se!"
Když přijdou do kostela, vstrčí otec svého synka do zpovědnice
a zavře
dveře.
Chlapeček: -"Je tady tma,co?"
Kněz: -"Kurňa nezačínej s tím zase."

z diskuzí:

<cichoslav I.> zkurveni uhori
<borek> promiň nemohl bys použít diakritiku? nevím na které straně toho "uhori" má být čárka... nevím tedy jestli jde o proroctví nebo stížnost...

Víte, jaký je rozdíl mezi dostudovanými vysokoškoláky?
Absolvent přírodních věd se ptá: "Proč to funguje?"
Absolvent techniky: "Jak to funguje?"
Absolvent ekonomiky: "Kolik to stojí?"
Absolvent humanitních předmětů: "Chcete k tomu hranolky?"

Baví se dva vysokoškoláci:
"Ty vole, když si uvědomím, jakej já jsem inženýr,
tak mám normálně strach jít k doktorovi.....

hyncaba:

Policajt vyhrál v loterii vyhlídkový let dvousedadlovým akrobatickým letadlem z Medláneckého letiště.
Pilot se chtěl pořádně předvést a tak pro začátek provedl těsný průlet kolem továrního komína Zetoru.
Policajt na to jen podotkl: "To jsem čekal". Pilot lehce znervózněl a podletěl Husovickým tunelem.
Policajt zase:"To jsem čekal". To už si pilot řekl, že to pěkně rozpálí a začal s akrobacií
Když chvilku letěli na zádech, tak najednou policajt prohodil: "Tak to jsem nečekal!"
Pilota to konečně uklidnilo a když přistáli, tak se ptal:
"Prosím Vás, vy už jste někdy lítal, že jste pořád říkal, že jste to čekal?"
"To né, ale jak jste letěl kolem toho Zetoru, tak to jsem čekal, že se pochčiju strachy.
Že se poseru, až poletíme tunelem, to jsem taky čekal.
Ale že mi to potom všechno nateče do helmy, tak to jsem opravdu nečekal!"

tohle prostě nemá chybu... starý, ale dobrý..
http://uk.youtube.com/watch?v=Iaqei52YkrA&feature=related

Krecik: no to si snad děláš pr... legraci, ne?

Paris Hilton♥: Prot se tom řiká vtip

Krecik: je rozdíl mezi vtipem a krutou realitou! Zřejmě Pariska není až taková blondýna....

Paris Hilton♥: Já bych sázel na tu krutou realitu.

http://youtube.com/watch?v=OgPC1mQ6vBU


tak tohle soutěžlo na eurovision s našima Kabátama

fighterwoman: nebyla v minulém kole náhodou Tereza Kerndlová? - to by odpovídalo

http://youtube.com/watch?v=tXD23KYZAuo

Paris Hilton♥: Ajajaj Terezka a jeji obleceni bez sukne *3*

Bezpečnost práce aneb co jsem našel v jedné přednášce o sítích:)

Krecik: Photochop ...

Pafl: A?

Pafl: Photochop? To neznám

Paris Hilton♥: To bude asi něco jako Ultimate Chopper, ale určený pro fotky