Zkuste rozkmitat bránice svých souperu i jiným zpusobem :-)
Fencer a Londo podporují zákaz vtipu s xenofobním, rasistickým podtextem.
Důležité upozornění: Tento klub je primárně určený k psaní vtipů. Pokud je chcete komentovat, prosím, ale ostatní diskusi velmi bedlivě zvažte. Může být moderátorem označena za OT a smazána.
Jak vyhledat, zda tvůj vtip již někdo nezveřejnil? Je to jednoduché: v políčku Hledat v příspěvcích zadej klíčové slovo (určitě tě nějaké napadne) z tvého vtipu. Výsledek je otázka několika vteřin.
Tartışma komitesi listesi
Bu komiteye yazı yazma izniniz yok. Bu komiteye yazabilmek için minimum üyelik seviyesi Brain Atı.
Paní učitelka povídá dětem: "Děti, dám vám hádanku. Je to
lesní zvíře, a když mu do názvu doplníte "d", vyjde vám část těla. Co to je?" Když dlouho nikdo neodpovídal, prozradila: "No přeci laň. A po doplnění "d" máme dlaň!" Na to Pepíček pošeptá
sousedovi: "Jsem hned věděl, že to kuna nebude."
Telefonuje chlapik hasicum:
"Rychle, okamzite prijedte k nam, horime!"
"Dobre pane, jak se k vam dostaneme?"
"Jezis, to uz nemate ty velky cerveny auta..?!?"
Rada pro muže: nepouštějte se s ženou do složitých hovorů.
Žena: Co bys dělal,kdybych umřela? Oženil by ses znovu?
Muž: Určite ne!
Žena: Proč ne, nelíbí se ti manželství?
Muž: Samozřejmě líbí.
Žena: Tak proč by ses neoženil znova?
Muž: No tak jo, oženil.
Žena: Opravdu? (Tváří se ublíženě).
Muž:(Slyšitelně vzdychne)
Žena: Spal bys s ní v naší posteli?
Muž: Kde jinde bychom spali?
Žena: Sundal bys moje fotky a místo nich pověsil její?
Muž: Tak to by asi bylo správné.
Žena: A dovolil bys jí, aby hrála mými golfovými holemi?
Muž: Ty jsou jí k ničemu, ona je levák.
Žena: ------------ ticho-----------
Muž: A do prdele.
Starý Ir leží doma v posteli a umírá. Jak se stále častěji zmítá v agonii
blížící se smrti, najednou v jednom ze světlejších okamžiků vědomí ucítí,
jak se zezdola z kuchyně line vůně jeho zamilovaných sýrových bochánků.
Sebere poslední zbytky svých sil a zvedne se z postele. A zatímco se opírá
rukama o zeï, došourá se ke dveřím. Oběma rukama se přidrží zábradlí a s
nadlidským úsilím sejde po schodech dolů. Zde se opře o dveře do kuchyně,
aby si odpočal a trochu se vydýchal. Kdyby byl po smrti, myslel by, že je v
ráji, protože kuchyňský stůl je pokryt voskovaným papírem a na něm lahůdka
nad lahůdky - desítky sýrových bochánků. Je to nebe? Anebo je to spíš
poslední akt lásky jeho milující ženy, se kterou sdílel po šedesát let dobré i zlé a která jej chce naposledy potěšit, dříve než on opustí toto slzavé údolí?
Sebral v sobě poslední zbytky sil a vydal se směrem ke kuchyňskému stolu.
Ale předchozí cesta jej natolik zmohla, že zavrávoral a dopadl na kolena
těsně vedle stolu. Sýrové bochánky měl na dosah. Jeho rozpraskané rty se
otevřely a on skoro cítil na jazyku chu sýrových bochánků dřív, než
některý vložil do úst. Tak silný zážitek jako by jej vracel do života. Pomalu natáhl svou třaslavou, vrásčitou paži směrem k nejbližšímu bochánku na kraji stolu, když v tom najednou dostal přes ruku vařečkou.
“Necháš je být! Ty jsou na pohřeb..!!!”
Z operacniho salu vyjde unaveny doktor, na lavicce ho ceka zkrouseny
mlady muz. "Pane, vasi zenu se nam podarilo stabilizovat. Bohuzel
upadla do komatu a v takovych pripadech je prognoza, ze tento stav
muze setrvat i nekolik desitek let.
Manzelce budete muset 3x denne podavat umelou vyzivu hadickou, vždy po
par hodinach ji musite otocit, aby nedochazelo k prolezeninam, menit
ji save vlozky na malou potrebu, umyvat ji po velke a pritom k ni
nezne a laskave mluvit, protoze je celkem mozne, ze bude vsechno
vnimat a slyset.
Po 20-ti letech se muze stat, ze se na chvilku probere, otevre oci,
pozna Vas, usmeje se a znovu upadne do komatu na dalsich 20 let."
Doktor chvili pozoruje mladeho muze, jak postupne bledne, zelena a
jinak meni barvy. Potom ho kamaradsky poplaca po zadech a rika: "Nebojte se! To byl jen zert. Samozrejme zemrela..."
Rodinka z "rozvojové" země je poprvé v nákupním centru. Zatímco si maminka prohlíží šaty, stojí tatínek se synem vyjeveně před dělenými kovovými dveřmi, které se jako zázrakem otevřou a za nimi se objeví malý prostor (to je samozřejmě výtah). Syn se ptá: "Tati, co to je???" A otec
odpoví: "Můj synu, něco takového jsem v životě neviděl !!!" Vtom se přibelhá malá starší dáma s pomačkaným obličejem a hrbem, který by pasoval k čarodějnici, a nastoupí do výtahu. Dveře se zavřou a otec se synem pozorují žárovičky vedle dveří, jak se postupně rozsvěcují: 12-13-14-15-14-13-12. Vtom se dveře otevřou a z výtahu vystoupí fantasticky vypadající blondýna. Otec se otočí na syna a povídá: "Přiveï rychle matku!"
Dva policajti se vydali zalovit si na sever. Ulovili mrože, vytáhli ho z vody, vzali za ocas a táhli do vesnice k hotelu, kde bydleli. Moc jim to nešlo, táhli proti srsti a kly se jim furt zasekávaly do ledu. Šel kolem Eskymák a radil jim: "Proč ho netáhnete za kly? Šlo by to daleko líp!" Policajti se na sebe podívali, chvíli o tom uvažovali, ale pak si řekli, že to zkusí. Vzali tedy mrože za kly a fakt - šlo to skoro samo! Jeden říká
druhému: "To nám ale dobře poradil, opravdu se to táhne daleko líp." Druhý
odpoví: "No nevím, moc dobrá rada to nebyla, jsme zase zpátky u moře!"
Přijdou dvě přítelkyně na nudynu, vysvlečou se a ta jedna praví:
Vyholila jsem se dole abych byla pritažlivejší. Ta druhá jí ríká:
Tak si dej kozy trochu na stranu, a je to videt.
Na americkou high school přijede prezident Bush na besedu se studenty.
Akce se odbývá ve školní tělocvičně. Hodina začíná a s otázkou se hlásí
první student:
"Dobrý den, pane prezidente, jmenuji se Bob a mám na Vás 3 otázky:
1) Jak to, že jste prezidentem, když jste fakticky nebyl zvolen?
2) Myslíte si i Vy, že atomový útok na Hirošimu je největší teroristickou
akcí 20. století?
3) Jak je možné, že zakazujeme některým zemím vlastnit zbraně hromadného
ničení, když je sami vyrábíme a vlastníme?"
Najednou zvoní na přestávku. Tělocvična se vyprázdní, studenti si dávají
jointa a colu. Za 10 minut zvoní na hodinu a všichni se vrací do tělocvičny.
O slovo se hlásí další student:
"Dobrý den, pane prezidente, jmenuji se Jack a mám na Vás 5 otázek:
1) Jak to, že jste prezidentem, když jste fakticky nebyl zvolen?
2) Myslíte si i Vy, že atomový útok na Hirošimu je největší teroristickou
akcí 20. století?
3) Jak je možné, že zakazujeme některým zemím vlastnit zbraně hromadného
ničení, když je sami vyrábíme a vlastníme?
4) Jak to, že poprvé za 250 let existence Spojených států začalo na
přestávku zvonit už po 15 minutách vyučování?
5) Kde je Bob?"
Ženská si objedná do bytu montovanou skrín. Prijedou, namontujou, žena zaplatí, odjedou. Najednou projede pod okny tramvaj a skrín spadne. Co ted? Manžel není doma, tak skocí pro souseda at jí pomuže. Soused zvedne skrín a pripevní ji vrutama ke zdi. Projede tramvaj a skrín zase spadne. Soused ríká: "Víte co, já to primontuju, vlezu do skríne a kouknu, kterej vrut povoluje první a tam pak dáme vetší. Žena souhlasí a že pujde zatím postavit na kávu. V tom se vrátí manžel, vidí na stole prostreno pro kávu a novou skrín. Otevre ji, tam soused. "Co tu deláte, sousede?" Zarve. Soused se zamyslí a pak povídá:
"Víte co, dejte mi rovnou pres hubu, protože když vám reknu, že tu cekám na tramvaj, tak mi stejne neuveríte."
Mladý Donald MacDonald ze Skotska šel studovat na univerzitu v Oxfordu. Maminka se ho po prvním měsíci pobytu na kolejích táže po telefonu:
"Tak co, jak to jde? Co škola? Co koleje?"
"Škola je v pohodě, ale koleje moc ne. Ti Angličani jsou hrozně hluční lidé. Na pokoji vlevo ode mně pořád někdo mlátí hlavou do zdi, napravo zase někdo celou noc řve a ječí."
"Chudáčku... A jak to zvládáš s těmi hlučnými anglány?"
"V pohodě. Nic si z toho nedělám. Jen tak tiše stojím v pokoji a hraju si na dudy..."
V letadle vedle sebe sedí dva Arabové a jeden Žid. Arabové sedí u
okna a Žid do uličky. Protože očekává dlouhý let, sundá si Žid
boty a pěkně se uvelebí. Najednou se začne zvedat Arab u okénka a
říká: "Asi si skočím pro pivo."
Žid na to: "V pohodě, já vám pro to pivo dojdu."
Zatímco je pryč, Arab vezme jeho pravou botu a pořádně mu do ní
naplive. Když se Žid vrátí, tak ten druhý Arab najednou říká:
"Hm, to pivo vypadá dobře. Asi si dám taky jedno."
A Žid se opět nabídne, že mu pro pivo dojde. Zatímco je pryč,
druhý Arab vstane a naplive mu do levé boty. Žid se vrátí dá
Arabovi pivo a pak všichni sedí a užívají si let. Před přistáním
Žid vklouzne do bot a hned je mu jasné co se stalo. Nasraně se
obrátí na Araby: "Proč? Proč to, prosím vás, musí být? Jak dlouho
to ještě bude trvat? Ty boje mezi našimi národy, ta nenávist, ten
odpor, to plivání do bot a chcaní do piva?"