Потребителско име: Парола:
Регистрация на нов потребител
Отговорник: Londo , HelenaTanein 
 Vtipy

Zkuste rozkmitat bránice svých souperu i jiným zpusobem :-)

Fencer a Londo podporují zákaz vtipu s xenofobním, rasistickým podtextem.

Důležité upozornění: Tento klub je primárně určený k psaní vtipů. Pokud je chcete komentovat, prosím, ale ostatní diskusi velmi bedlivě zvažte. Může být moderátorem označena za OT a smazána.

Jak vyhledat, zda tvůj vtip již někdo nezveřejnil? Je to jednoduché: v políčku Hledat v příspěvcích zadej klíčové slovo (určitě tě nějaké napadne) z tvého vtipu. Výsledek je otázka několika vteřin.


Съобщения на страница:
Списък с дискусии
Тук не Ви е разрешено да публикувате съобщения. Изисква се ниво на членство най-малко Мозъчен Кон.
Режим: Пешките трябва да бъдат одобрени
Търси сред публикуваното:  

7. юни 2009, 22:18:35
HelenaTanein 
Už jste se někdy zadívali na druhé lidi stejného věku s tím divným pocitem:
"Snad nevypadám tak staře?"
Jestli ano, tak tenhle se vám bude určitě líbit!

Seděla jsem v čekárně svého nového zubaře a prohlížela si to tam.
Zahlédla jsem i diplom, který uváděl celé jméno svého majitele.
Najednou jsem si vzpomněla - vysoký, hezký, tmavovlasý kluk stejného jména se
mnou chodil na gympl, už je to nějakých 40 let.
Že by to byl tentýž chlapík, na kterého jsem tehdy měla tajný zálusk?
Když jsem ho však uviděla, rychle jsem podobné myšlenky zahodila.
Tento téměř plešatý, prošedivělý muž s vrásčitým obličejem, ten byl příliš
starý, než aby mohl tehdy být mým spolužákem.
Nebo - že by?
Poté, co mi prohlédl zuby, jsem se ho zeptala, jestli nechodil na gymnázium
Klementa Gottwalda.
"Ano. Ano, chodil jsem tam. Byl jsem jedním z nejlepších," zapýřil se.
"A kdy jste maturoval?" zeptala jsem se.
Odpověděl: "V šedesátém šestém. Proč se ptáte?" "Tak to jste byl v mé třídě!" Prohlásila jsem nadšeně.
Pozorně si mě začal prohlížet. A pak se ten hnusný, starý, vrásčitý chlap
zeptal: "A co jste učila?"

Дата и час
Приятели на линия
Любими дискусии
Дружества
Подсказка на деня
Copyright © 2002 - 2024 Филип Рачунек, всички права запазени
Нагоре