Jede jeptiška ve vlaku a přistoupí dáma v nádherném kožichu.
Jeptiška, zbloudivší z cest Páně a střídmosti, se osmělí a zeptá se:
"Promiňte, ale prosím Vás, kolik stál ten krásný kožich?" Dáma se lehce pousměje:
"Jednu noc lásky..." Dáma o něco později svlékne kožich a objeví se nádherný briliantový náhrdelník. Jeptiška, zvědavá, zase nevydrží pokušení, které jí Bůh přichystal a zeptá se na jeho cenu. "Dvě noci lásky..." odpoví dáma. Pak si stáhne i rukavičky a na ruce má decentní, ale nádherný prsten. Jeptiška se zase ptá. "A tohle byly tři noci lásky, co?"
Dáma tiše přikývne. Večer jeptiška rozjímá ve své cele a ozve se zaťukání. Jeptiška se zamyslí a řekne k zavřeným dveřím: "Víte co, otče, ... jděte do prdele i s těma svýma karamelkama!"