Proč utloukl svou ženu?
"""""""""""""""""""""""
Jeden muž stál před soudem, protože zabil svou ženu.

Soudce: To je velmi brutální čin. Pokud chcete, aby vám byl trest poněkud zmírněn, musíte nám vysvětlit motiv svého činu.

Muž: Když ona byla tak omezená, že jsem ji prostě musel zabít.

Soudce: Vždy to, co nám teï říkáte, váš čin ještě
přitěžuje. Jestli nechcete, aby vás přísedící už napřed odsoudili, pak nám předložte alespoň jedno polehčující vysvětlení.

Nato se muž rozhovořil Odehrálo se to následovně:
Bydlíme ve 13. poschodí jednoho vysokého domu.. V prvním poschodí žije rozkošná rodina hotelového portýra, která má tři děti. Je ovšem strašné, že jejich děti zůstaly od přírody neobyčejně malé. Ten dvanáctiletý měří 80 cm a ten devatenáctiletý 90 cm.

Jednoho dne jsem přišel domů a moje žena říká: "V rodině našeho portýra je něco špatně. Ty jejich děti jsou praví pyrenejové.".

Já říkám: "Ne, ty myslíš, že jsou pygmejové."

"Ne", říká moje žena, "pigmej je látka, kterou má člověk pod kůží a tvoří se z ní pihy."

Já říkám: "To je pigment."

"Ne", říká moje žena, "pigment je to, na co psali staří Římané."

Já říkám: "To je pergamen!"

"Ne", říká moje žena, "pergamen je, když básník začne něco psát a pak to nedokončí ...."

Pane soudce, musíte ocenit, že jsem ovládl, zamlčel slovo fragment, sedl si odevzdaně do křesla a začal číst noviny. Náhle však ke
mně přišla žena s větou, po níž jsem usoudil, že je zralá pro blázinec.

Tedy moje žena. "Miláčku, koukni se, co zde stojí!"
Otevře knihu, ukáže na jedno místo v textu a
říká:"Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka 15."

Vzal jsem knihu a stále ještě poklidně vysvetlil: "Ale miláčku, to je fracouzská kniha a francouzský text.
Tady stojí: La Marquise de Pompadour est la Maitresse de Louis XV. To znamená: Markýza Pompadour byla milenkou Ludvíka XV."

"Ne", říká moje žena, " to musíš překládat doslovně: La Marquise -slunečník,
Pompadour - kabelka, la Maitresse - učitelka, Louis XV - pasák 15.
(Pozn.: franc. Lése čti Luis značí přeneseně označení pasáka prostitutek). Já to musím konečně vědět naprosto přesně, já jsem si přece objednala pro svou výuku francouzštiny vynikajícího legionáře."

Já říkám: "Ty myslíš lektora."

"Ne", říká moje žena, "lektor byl antický řecký hrdina."

Já říkám: "To byl Hektor a ten byl z Tróje."

"Ne," říká moje žena, "Hektor je plošná míra."

Já říkám: "To je hektar."

"Ne", říká moje žena, "Hektar je nápoj bohů."

Já říkám: "To je nektar".

"Ne", říká moje žena, "Nektar je řeka v jižním Německu."

Já říkám: "To je Neckar."

Moje žena: "Vždy přece znáš tu krásnou písničku o Rýnu a Nektaru, kterou jsme nedávno zpívali jako duo."

Já říkám: "To se jmenuje duet."

"Ne", říká moje žena, "duet je, když mají dva muži souboj se šavlí."

Já říkám: "To je duel."

"Ne", říká moje žena, "duel je díra v hoře, kterou projíždí vlak."

A dál, pane soudce, dál jsem to již nevydržel. Vzal jsem kladivo a ženu jím umlátil....."

Nastala chvíle mlčení, po němž soudce vstal a vyřkl ortel: "Osvobozen, já bych ji umlátil už u Hektora ..."