Obvykle je to tak, ze si clovek pamatuje ty zajimaqvy pripady a ty obycejny ne, takze ma vnitrne pocit, ze je to o stesti, ale ve skutecnosti tomu neni tak :)

Ja se musim priznat, ze jsem absolutne selhal se svymi didaktickymi postupy... Ackoli kantor nejsem, dycky jsem si myslel, ze umim vysvetlovat...

Lusifer: ty se nemuzes rozhodnout, ze nebudes mit prvni a druhou kostku, to proste v realbnem svete nelze...

Pedro Martinez: ano.

Luisifer: vtip je v tom, ze fyzikalne neexistuji nerozlisitelne kostky. To, ze je nerozlisujes neznamena, ze jsou nerozlisitelne. Mas spatne videni skutecnosti.

Luisifer: Nene mas 21 jevu, ktere rozlisujes v backgammonu, ale 36 jevu ktery nastavaj fyzikalne.

Pro 6-6 jer to pouha 1 situace. tedy 1/36

Pravdepodobnost spocitam tak, ze si vezmu vsechny situace, ktere mohou nastat... Tech je 36. Pak si spocitam, kolik techto situaci splnuje mnou definiovany jev 2-1. V temto pripade 2. p = 2/36.

1-5 mi vypadlo :)

1-1,
1-2
1-3
1-4
1-6
2-2
2-3
2-4
2-5
2-6

3-3
3-4
3-5
3-6
4-4
4-5
4-6
5-5
5-6

6-6

stale cekam, na odpoved, jak se urcoval tah v backammonu ve stredoveku...

Jak urcovali, jakou kombinaci cisel maji pouzit pro dany tah? Na to se ptam...

Jestli tvrdis, ze podle pravidel backammonu ma miot 2+1 (eq 1+2) stejnou p ravdepodobnost jako 2+2, tak mi rekni, jakym zpusobem top hrali lide ve stredoveku.
protoze kdyz hazis dvema kostkama, tak dostabnes pravdepodobnost vesmirnou, tzn, 2+1 ma vetsi pravdepobnost, nez 2+2.
Prozrad mi prosim, jak to tenkrat ti lide hrali?

Urcujes pra depodobnost [pto, aby jsi pro priste vedel, jakou mas sanci.
Veci se nechovaji, podle lidskych predtav, ale podle fyzikalnich zakonu vesmiru...

Ne, protoze jina nema vyznam.

No a prave tak, pro 1,2 je ve vizc moznosti, nez pro 2,2. To, ze ty ty kostky nerozlisujes, jezne neznamena, ze je nerozlisuje vesmir sam... pro vesmir, je 1,2 a 2,1 neco jineho, jeden jev z toho udelas az ty. Tak jako je por vesmir neco jineho padne li 3,4,5,6 ale jeden jev jsem z toho udelal ja.

Luisifer: ke komu jsi chodil na pravdepodobnost?

Takze ty chces tvrdit, ze kdyz budu hazet kostkou, a urcim si pouhe dva jevy:
kdy mi padlo cislo mensi nebo rovno dvema a druhy jev kdy mi padlo cislo vetsi nebo rovno trema, takze tyto jevy budou mit stejnou pravdepodobnost, to snad ne, ne?

ale stalo se tak dvema ruznymi zpusoby, jednoznacne od sebe rozlisitelnymi v prostorocase :)

Luisifer: hodit dvema kostkama najednou, je totez jako kdyz hazis jednou kostkou dvakrat.
Ale prece je jedno jestli napoprve padla 1 a napodruhe 2
nebo
napoptrve 2 a napodruhe 1
...
ze?

Je tyo jeden jev, ktery muze nastat dvema ruznymi zpusoby.
Kdezto 2+2 je takyjeden jev, ale muze nastat pozue jedinym zpusobem.
To je ten rozdil, mezi doublema nedoublem.

Luisifer: dle pravidel backammonu ma samozrejme 2,2 mensi pravdepodobnost nez, 2,1 (ekvivalentne 1,2).
IMHO motas dohromady dve veci
- kdy je jev ekvivalentni
- pravdepodobnost jevu

no a prave prece to, ze 2+1 a 1+2 jsou dva ruzne, ale ekviveletni jevy (zatinmco 2+2 a 2+2 je jeden jev), nam rika, ze ze double ma mensi pravdepodobnost, nez jina konkretni kombinace.

Pokud neveris teorii, budiz; pak si ale vem dve kostky, tuzku a papir, proved tak 1000, 2000 hodu, peclive si poznamenej, co ti padalo, pak snad uveris, ze ma Serendipity pravdu.