Z operacniho salu vyjde unaveny doktor, na lavicce ho ceka zkrouseny
mlady muz. "Pane, vasi zenu se nam podarilo stabilizovat. Bohuzel
upadla do komatu a v takovych pripadech je prognoza, ze tento stav
muze setrvat i nekolik desitek let.
Manzelce budete muset 3x denne podavat umelou vyzivu hadickou, vždy po
par hodinach ji musite otocit, aby nedochazelo k prolezeninam, menit
ji save vlozky na malou potrebu, umyvat ji po velke a pritom k ni
nezne a laskave mluvit, protoze je celkem mozne, ze bude vsechno
vnimat a slyset.
Po 20-ti letech se muze stat, ze se na chvilku probere, otevre oci,
pozna Vas, usmeje se a znovu upadne do komatu na dalsich 20 let."
Doktor chvili pozoruje mladeho muze, jak postupne bledne, zelena a
jinak meni barvy. Potom ho kamaradsky poplaca po zadech a rika: "Nebojte se! To byl jen zert. Samozrejme zemrela..."