Listoval jsem PC a hledme na co jsem narazil.

Vzpomínáte hráči jak jste skládaly tuto povídku větu za větou? Co kdybychom pokračovaly?

-----------------------------------------------------------------------------

I. Radeček

Bylo nebylo. V malé chaloupce žil malý chlapeček jménem Radeček. A ten neměl maminku, neměl tatínka a ani žádné sourozence. Nikdo na světě ho neměl rád a všichni jím opovrhovali, protože pocházel z nuzné, dělnické třídy. Jedinou zábavou a zároveň zdrojem obživy mu byl rybolov. Což bylo obtížné protože měl jen jednu ruku. A navíc byl odmalička antitalent na manuální práce. A obživa hlavou mu také příliš nesvědčila. Měl tedy ten nejlepší job na světě- byl příživníkem. A na tento job se pečlivě připravoval již od mateřské školky. Bola to príprava náročná, ba niekedy až nebezpečná. Jednoho dne se ale stalo něco, co jeho život obrátilo naruby. Místo toho aby vylovil ryby tak objevil v síti malou mořskou pannu. Byla nádherná s obličejem jako panenka a s dlouhými plavými vlasy. Nic krásnějšího nikdy neviděl a na první pohled se do ní zamiloval. Kým srdce sa chvelo láskou, mozog horúčkovito pracoval...... Přemýšlel co si s ní dál počne. Po chvíli dostal nápad,jak ji zabavit. Ukázal jí na netu skvělý herní server a tam spolu pak romanticky hrávali Člověče, nezlob se! Zkoušely i jiné hry, ale nebyly tak zábavné. "Ručičky, nožičky lítaly vzduchem." Jednu z nožiček zachytil Rexík- takovej malej, chlupatej, roztomilej pejsek to byl, máma pitbul, táta rotvailer a utíkal s ní na náměstí..... "Chudák Rexík však nevěděl, že na náměstí zrovna vyhlíží skupinka indiánů co bude k večeři." Jejich náčelník Zuřivý Býk poručil Mikšušuonovi, aby Rexíka nalákal k nedalekému dubu. Mikšušuon tedy nalákal Rexíka k nedalekému dubu a vystřelil po něm ohnivým šípem, který se zabodl přímo do Rexíkova hřbetu. "Cestou na ambulanci potkal kamarádku Dorotku, která mu prozradila, že šíp byl otrávený." "Jak to víš ?" podivil se, ale odpověď už neslyšel, protože jed začal působit ... Když bylo vše úspěšně dokonáno - šli na pivo. V restauraci u baru jim padly do oka dvě ženy, a tak se rozhodli je oslovit. Chvíli váhaly, ale neodolaly a daly se s nimi do řeči.

II.

Vytáhl jo-jo. A začal se před nimi ukazovat jaké umí s ním triky. A že to byla podívaná...až do té doby, než se mu na šňůrce udělal uzlík! V nepříjemné partii. V tu chvíli mu nezbylo nic jiného, než spěchat na urologii.. ,aby se na to doktor podíval dřív než by bylo pozdě. Takéto nepríjemné komplikácie som akurát teraz nepotreboval.. ,ale všetko zlé je na niečo dobré... ale neměla by to být omluva když něco provedeme..... Co bychom také prováděli, vždyť jsme velcí a dávno máme občanku. Rexík se jen znechuceně oklepal a odběhl pryč...

III. Radeček a Rexík

Ale to už přišel Radeček, který hledal Rexíka. Nebylo to však jednoduché, všude kolem byla strašlivá tma a hrobové ticho. Rexík do tmy zavrčel a vyrazil kupředu. Najednou se však propadl do kanálu a dopadl přímo na záda obrovského krokodýla, kterého tam předtím někdo kdysi spláchnul.

IV. Hrozivé tajemství kanálu

Spláchnul ho tam kdysi dávno jeden vědec. Už se mu na nic nehodil,tak se ho tímhle způsobem zbavil. ... ale nezbavil! Vydal se na radu za kamarádem Pájou. Pája byl ovšem zaneprázdněn přípravami na velkou expedici. To víte, připravit takovou expedici, to není jen tak. Proplétat se kanálem bez vybavení a map. Kam mé oko dohlédne jen nepořádek,krysy a bahno.

V. Radeček a Krokodýl

Krokodýl si Rexíka oblíbil a udělal si z něho domácího mazlíčka. Rexík se ale bál, krokodýl byl pro něj nebezpečný. Ten teď navíc rozevřel svou tlamu, kde se blyštěly dvě řady ostrých ocelových zubů. Radeček se k smrti vyděsil, vzal nohy na ramena, neohlížel se a utíkal. Utekal len čo mu nohy vládali, keď tu zrazu... Pak ale přeci jen sebral odvahu.... A navštívil tolik doporučované stránky Brainkingu.