Takhle se jeden fotřík ráno doma probudí, v hlavě buší permoníci, v puse jak v torbě na zmije; otevře oko a na nočním stolku dva aspiríny a sklenice vody.
Posadí se a vidí na židli vyžehlená košile, kravata, kalhoty, vedle stojí vyblýskané boty.
Nahoře leží cedulka: "Miláčku, snídani máš na stole, jela jsem nakupovat. Miluji Tě!"
Pak se oblékne, jde do kuchyně a na stole slanina s vejci, čerstvě upečené rohliky a noviny vedle talíře.
Jeho syn snídá, tak se ho ptá: "Co se tady, proboha, stalo?"
"Přišel's domů ve tři ráno, ožralý na plech a vůbec jsi nevědel co děláš.
Vyvrátils dveře, rozbil židli, nablil v předsini a udělal sis monokl o roh stolu."
"No ale to nedává žádný smysl, proč mám připravenou snídani a to všechno?"
"Jó tohle? To když tě máma odvlékla do koupelny a snažila se tě svléknout, tak's ji řekl: Ruce pryč, dámo, já jsem šastně ženatý."