Globalizace je, když anglická princezna s egyptským přítelem havarují ve francouzském tunelu s německou limuzínou poháněnou holandským motorem a řízenou belgickým řidičem nalitým skotskou whisky při honičce s italskými novináři fotícími japonskými foáky a následně přes veškerou péči amerických lékařů se skalpely ze švédské oceli a švýcarskými léky zemřou.

Perličky ze spisů MNV:
1. Dne 13. bude proveden soupis prasat. Nech se všichni dostaví na MNV.
2. Tak pánové, co je s tou mou žádostí, již je 18. a ještě jsem to nedostala.
3. Mám revmatismus a čtyři děti následkem vlhkého bytu.
4. Snažně Vás prosím, abych byla uspokojena. Jinak se obrátím na Veřejnost.
5. Výkonní zemědělci! Dostavte se dnes večer ke staré škole, bude se vykupovat semeno. Pytlíky si poznačte, aby nedošlo k záměně.
6. Občané, jsou prasata, kdo má zájem, a se dostaví na národní výbor.
7. V kulturním domě se budou stavět kamna. Žádáme občany, aby přišli pomoci, trouby jsou na národním výboře.
8. V otázce prodeje se svou ženou souhlasím. Přijïte si pro tu svini kdykoliv.
9. Upozorňujeme družstevníky, že již třetí den je na návsi fůra hnoje. Žádáme okamžité odklizení, jinak se do toho vloží NV.
10. Na závěr hodnocení bych chtěl vyzvednout s. Velíškovou za mléko a s. Vorálka za vejce.
11. Moje žena utrpěla úraz následkem švihnutí ocasem do oka.
12. Upozorňujeme na setí jařin. Kdo je osel, nech se přihlásí na MNV.
13. Nedostanu-li povolení na novou mříž, přeříznu starou.
14. Výzva k občanům! Vybírá se poplatek na místního býka a kominíka.
15. Kdo nemá orazítkovaná vejce, nech tak učiní. Jinak mu propadnou.
16. Žádáme o přidělení krávy, která je březí po předsedovi, který se odstěhoval.
17. Volal předseda na školení zootechnikovi: "Chcípl nám vůl, máme koupit nového nebo počkat na tebe?
18. Občané, kdo má zájem o brambory, a se dostaví na pole, bude mu nakopáno do pytle.

Stojí v parku dvě sochy už padesát let. Bůh na to kouká a říká si, že je musí nějak odměnit, že tam tak dlouho stojej, a tak sestoupí k nim na zem a povídá:
"Sochy, teï vás oživím a můžete půl hodiny dělat co chcete. Fakt, cokoli, co se vám zamane." Oživí je, sochy seběhnou z podstavců a zmizí v křoví. Tam odsud se za chvíli ozývá děsnej rachot. Pak se za 15 minut sochy vrátí, děsně spokojený. Bůh říká:
"No ještě máte patnáct minut."" Sochy:
"Nám to stačilo."
A bůh zase:
"Jen si těch patnáct minut ještě užijte." No a jedna socha se teda otočí na tu druhou a povídá:
"Tak jo, teï držíš holuba ty a já ho poseru."

Zvoní telefon. Muž ho v polospánku zvedne a rozespale povídá:
"Haló?" "Jste, prosím, pan Kolbe, co si u nás objednal buzení na půl sedmou?"
"Jo. U telefonu."
"Tak šup a honem vstávat. Už bude pomalu devět."

"Tak jak ti chutnal dnešní oběd?"
"Musíš opravdu za každou cenu hledat důvod k hádce?"

Se čtyřmi jeptiškami se zřítí letadlo. Přijdou k nebeské bráně, kde na ně čeká svatý Petr. Dříve než je pustí do nebe, ptá se první jeptišky, jestli se někdy dotkla pánského údu. Jeptiška odpoví, že jej pouze viděla. Svatý Petr jí nařídí, aby si v nádobě se svěcenou vodou vypláchla oči. Ptá se druhé jeptišky, jestli se někdy dotkla pánskeho údu. Jeptiška odpoví, že ano, ale pouze rukou. Sv. Petr jí nařídí, aby si omyla ruku ve svěcené vodě a pustí ji dál. V tom se čtvrtá jeptiška tlačí před třetí a na Petrův dotaz, kam se žene, říká:
"Já bych si s dovolením vykloktala dříve, než si do toho sestra Marie sedne."

Přijde Hitler do kostela, poklekne k ukřižovanému Ježíši a začne:
"Ó děkuji Ti, že jsi mi dal Rakousko."
"Máš štěstí."
"Ó děkuji Ti Pane, že jsi mi dal Čechy."
"Máš štěstí."
Hitler se podiví, ale pokračuje:
"Ó děkuji Ti, že jsi mi dal Francii."
"Máš štěstí," zní znovu odpověï Ježíše. Hitlerovi to již nedá, a tak se zeptá:
"Proč mi stále říkáš, že mám štěstí?"
"Protože kdybych neměl přibité nohy, tak tě kopnu do držky."

Sekretářka: Mám takový problém s Windows....
Hotline: Co máte na monitoru?
Sekretářka: Eee... květináč.
Hotline: Ne ne, chtěl jsem říct - co je tam napsáno?
Sekretářka: A jo tak... no... Sony!

Sekretářka: Říkáte tedy, že nemám v přístupovém hesle používat velká písmena, je to tak?
Hotline: Přesne tak.
Sekretářka: A číslice mám psát taky malé?

Ožralej děda v hospodě se rozhodne, že už má dost, že už půjde domů. Když se chce postavit, spadne zpátky do židle.
"Sakra, že bych byl tak ožralej? Dám si kafe."
Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. U čtvrtýho kafe už ho to nebaví, dá panáka na cestu a že se radši domů doplazí. Potichu si doma odemkne, převleče se, lehne do postele a spí. Ráno ho budí žena:
"Tys byl včera zas pěkně satej, co?"
"Jaks to poznala? Dy jsem byl tak potichu..."
"Ráno tady byla hostinská, že sis v hospodě zapomněl svůj invalidní vozejk!"